Kompletní právní návod: Jak na e‑shop od nápadu až po spuštění

Pokusíme se vám ten start co nejvíc zjednodušit.

Dali jsme dohromady kompletní guide na to, jak právně postupovat krok za krokem, abyste na nic nezapomněli. Myslet budeme jak na drobné jednopoložkové e‑shopy, tak na velké internetové obchody, které chtějí dobýt trh. 

Co všechno se v článku dozvíte?

• jakou formu podnikání zvolit a co je k tomu potřeba,
• jaké úřady oběhat, než budete moci podnikat,
• jak je to s placením DPH a vedením účetnictví,
• na co dát pozor u domény, webu nebo zavedení platební brány,
• jak by měly vypadat faktury,
• co si pohlídat v obchodních podmínkách a jak řešit reklamace,
• jak zacházet s osobními údaji zákazníků nebo uživatelů na webu,
• jakým přešlapům se vyhnout v reklamě,
• a na závěr přehled, co byste měli mít v merku.

Jakou formu podnikání zvolit – OSVČ, nebo s.r.o.?

OSVČ, neboli osoba samostatně výdělečně činná, je člověk, který podniká na vlastní IČO. Pracujete tedy sami na sebe jako živnostníci a nemáte tolik povinností, jako společnosti. Založit živnost trvá do jednoho týdne a stojí 1000 korun. To je pro začátek fajn. Jako živnostníci máte ale jednu zásadní nevýhodu – za jakékoliv dluhy ručíte celým svým majetkem. Proto je dobré vyhnout se jako OSVČ příliš velkým rizikům. Na druhou stranu nemusíte mít speciální podnikatelský účet v bance a peníze z podnikání můžete používat rovnou bez jakýchkoliv omezení.

Naopak společnost s ručením omezeným je už firma, která má složitější strukturu a založit ji je pomalejší a dražší, hodí na větší podnikatelské projekty nebo pokud chcete e‑shop vést ve více lidech a dělit si zisk. Majitelé společnosti ručí za dluhy firmy jen do výše nesplaceného základního kapitálu, navíc jako právnická osoba působíte určitě důvěryhodněji. Nevýhodou jsou pak vyšší daně nebo složitější vyplácení zisku a pro účetnictví a daně už asi budete potřebovat pomocnou ruku. 

Pokud tedy plánujete rozjet menší e‑shop víceméně z obýváku, určitě si vystačíte s podnikáním na sebe, v jiných případech zvolte raději založení společnosti. Založení a zápis s.r.o. pak provází asi dvoutýdenní proces s papírováním – pokud byste potřebovali, rádi pro vás s.r.o. založíme, abyste se mohli naplno věnovat rozvoji e‑shopu.

Pokud začínáte úplně od nuly a chcete si online podnikání jen tak oťukat, zvolíte pravděpodobně variantu OSVČ. Pojďme se podrobněji podívat na celý proces získání živnostenského oprávnění:

Jak založit živnost

K založení živnosti využijete velmi šikovný Jednotný registrační formulář. Na jakémkoliv živnostenském úřadu ho na přepážce vyplníte, zaplatíte 1000 Kč a většinou nejpozději do 3 dnů získáte živnostenské oprávnění. Zanedlouho vám ve schránce přistane výpis z živnostenského rejstříku a budete dohledatelní v tomto registru pod svým jménem a identifikačním číslem. 

Formulář si můžete samozřejmě vyplnit i dopředu, na mnoha přepážkách vám ale úředník řekne, že si ho chce vyplnit sám rovnou do systému a jen se vás doptá na údaje. V každém případě si ale nezapomeňte občanku, potřebovat budete také souhlas vlastníka nemovitosti, kde budete chtít umístit své sídlo. Právě u sídla možná narazíte také na otázku provozovny. Pokud nebudete mít osobní výdej zboží, obejdete se bez provozovny a sídlo můžete mít i v bytě. Dejte ale pozor na to, aby umístění sídla nezakazovala třeba vaše nájemní smlouva.

Sociální, zdravotní a finančák

Na živnostenském úřadu to nekončí. Musíte se registrovat i u správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a na finančním úřadě, protože budete muset platit měsíční zálohy na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a daně. Práci s registrací vám zjednoduší ale právě Jednotný registrační formulář, kterým můžete provést všechny tyto registrace najednou. 

Využít ho můžete i pro přihlášení k DPH, silniční dani nebo dani z příjmů za zaměstnance.

Hlavní činnost nebo vedlejšák?

Pokud berete svůj e‑shop jako přivýdělek k práci, studiu nebo mateřské, pravděpodobně zvolíte možnost OSVČ na vedlejší činnost. Výhodou pak je, že první rok nemusíte platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění, doplatíte je až po skončení roku po podání daňového přiznání. Pokud navíc váš zisk nepřesáhne částku 83.603 Kč (platí pro rok 2020, ale pozor, každý rok je takto částka jiná), sociálnímu pojištění se úplně vyhnete. 

Jak je to s placením DPH?

Na začátku podnikání rozhodně nemusíte rovnou platit DPH. Jste totiž neplátce. 

Abyste se stali plátcem, museli byste se buď dobrovolně přihlásit k placení daně (což můžete chtít, pokud se to například hodí vašim dodavatelům nebo jiným obchodním partnerům), nebo povinně - pokud v jakýchkoliv 12 po sobě jdoucích měsících překročíte obrat 1 milion Kč. 

Funguje to tak, že pokud dosáhnete hranice 1 milionu Kč např. v červnu, musíte se registrovat k DPH na finanční úřad do 15. dne následujícího měsíce, tedy do 15. července. Současně všechny červencové faktury už musí DPH obsahovat. Na to tedy myslete už v červnu, abyste si automatické generování a ceny v e‑shopu nastavili s DPH. První kontrolní hlášení, které budete muset jako plátci DPH podávat, vypracujete k 25. dni následujícího měsíce, tedy k 25. srpnu. Na měsíční bázi bude v úvodu vašeho podnikání založeno i podávání daňového přiznání k DPH, a to také k 25. dni následujícího měsíce. Finanční úřad můžete v případě nižšího obratu po roce vašeho fungování jako plátců DPH požádat o kvartální daňové přiznání k DPH. Kontrolní hlášení však stále budete muset podávat každý měsíc.

Týká se vás identifikovaná osoba?

Pokud odebíráte služby od poskytovatelů ze zahraničí, což se děje například u spouštění reklamních systémů na Facebooku nebo Googlu, musíte se zaregistrovat jako identifikovaná osoba. Ta v Česku není plátcem DPH, ale platí DPH pro přeshraniční plnění. Více k problematice identifikované osoby a její registraci najdete zde. 

Zasíláte zboží do zahraničí?

Jste-li neplátce DPH a zasíláte zboží za hranice do Evropské unie, musíte sledovat obrat u jednotlivých států, kam vyvážíte, a hlídat si konkrétní limit dané země pro registraci za plátce DPH. Pokud ho totiž překročíte, budete v dané zemi identifikovanou osobou. Více k problematice zasílání zboží do EU najdete zde.

Vedení účetnictví

Jako OSVČ vést účetnictví narozdíl od s.r.o. nemusíte. U placení daní se ale budete muset rozhodnout, zda chcete uplatnit paušál (60 % u volných živností, kdy si tohle procento odečtete od příjmů a to budou fiktivně vaše výdaje), nebo jet v režimu skutečných výdajů. 

1. Pokud se rozhodnete jít cestou procentuálního paušálu, postačí, když celý rok budete schovávat vystavené faktury a vést evidenci o svých příjmech a pohledávkách pro účely paušálního zdanění. Tento způsob můžete uplatnit maximálně u výdajů do 2 mil. Kč za rok. Pokud tuto částku přesáhnete, všechno nad ni už se daní plně.
2. Když usoudíte, že máte nákladů více, takže by se vám vyplatilo přiznat ty skutečné, budete si vést daňovou evidenci. V takovém případě budete kromě vydaných faktur schovávat i všechny přijaté faktury a účtenky, abyste si evidovali výdaje, navíc si budete muset evidovat i svůj majetek. Daňová evidence je výhodná z toho pohledu, že budete mít lepší přehled o svém podnikání.

Účetnictví musí vést povinně s.r.o. (právnické osoby) nebo OSVČ s příjmy nad 25 milionů Kč ročně, dobrovolně se pro něj můžete ale samozřejmě rozhodnout kdykoliv. Bude se vás pak týkat zákon o účetnictví a vaše faktury se stanou účetním dokladem. O fakturách vás ještě níže čeká samostatná kapitolka.

Inu, stačilo k formě, daním a úřadování. Jdeme se vrhnout do onlinu! 

Název a doména aneb jak to nezkazit hned na začátku

Nejčastější chybou začínajících e‑shopařů bývá nedostatečná rešerše trhu. Váš název a značka je alfa a omega celého podnikání a měla by stát na pevných základech. 

Než se tedy rozhodnete pro nějaký název, potažmo doménu, měli byste si být jisti, že nezasahujete do práv někoho jiného. Pokud se trefíte do ochranné známky jiné firmy, může po vás chtít, abyste se přejmenovali nebo přestali používat doménu jejího znění. Což třeba v době, kdy se vám konečně rozjede byznys a SEO, rozhodně nechcete.

Určitě jste zaregistrovali nedávný spor značek Žufánek a Šufánek (nyní již Šufan), který je klasickou ukázkou toho, jak důležité je přemýšlet o svém brandu už na začátku.

Ať už to jsou ochranné známky, známé brandy nebo třeba obchodní firmy (názvy společností), neměli byste na nich parazitovat, snažit přiživit na jejich pověsti nebo se jim snažit moc podobat. 

Zvolte vždycky originální a jedinečný název. A pokud to chcete vzít zodpovědně, registrujte si ochrannou známku, abyste se zároveň vy ochránili před konkurencí.

Co všechno potřebujete k webu

Abyste mohli rozjet e‑shop, budete samozřejmě potřebovat funkční web. 

Kromě koupě domény tedy budete zřizovat i webhosting a designovat samotný web. Je několik variant, jak si web vytvořit:

1) Sami pomocí nějaké jednoduché šablony jako např. WordPress

Pokud prodáváte z obýváku, nemusíte za web hned vydat statisíce. Například WordPress je open source publikační systém, do kterého si můžete naimplementovat zdarma plugin WooCommerce a prodávat online skrze tento jednoduchý systém zdarma. K jeho spuštění vám bude stačit pár YouTube tutoriálů a několik večerů s úpravou designu a nastavení e‑shopu či procesu fakturace. 

2) S pomocí pronájmu hotového řešení pro e‑shopy

Podobnou službu nabízí například Shoptet, využijí ji jak jednotlivci, kterým se nechce vrtat ve vlastním systému, tak větší firmy, které chtějí řešení více na míru. Podobné služby Shoptetu často nabízí několik balíčků podle toho, jaký e‑shop chystáte a jak moc ho chcete přizpůsobit vlastním potřebám. Ceny se pohybují od několika stovek do jednotek tisíc za měsíc podle vaší volby. 

3) Web na míru 

Chcete-li do toho opravdu šlápnout, vymazlit e‑shop do dokonalosti a mít vše pevně ve svých rukou, sáhnete po externím dodavateli, který naprogramuje e‑shop podle vašich představ. Připravte si pak ale nejen celkem dost peněz, ale hlavně pořádnou smlouvu o dílo. 

Web je totiž dílo autora – programátora, který ho na zakázku zpracovává. Smlouvu mezi vámi pak rozhodně není radno podcenit, protože jen málo webů vzniklo bez komplikací, zpoždění nebo víceprací. Smlouva o dílo jasně nastaví, jak to bude s návrhy, termíny odevzdání, pracemi navíc nebo třeba pozdějším upravováním webu. Součástí totiž bývá i licence, díky které budete moci s webem nakládat – což může být úprava, kopírování nebo jiná jazyková mutace.

Jak se bude na e‑shopu platit?

Toto je věc, kterou byste si také měli rozmyslet dopředu. Tohle rozhodnutí podnikatelé často nechávají na poslední chvíli, a pak jim brání ve spuštění. Poskytovatelé platebních bran ale mají přísné podmínky, bez jejich splnění vám na webu bránu nenastaví – a patří sem i právní záležitosti.

Jen velmi málo e‑shopů funguje bez online platby kartou. Budete tedy potřebovat implementovat platební bránu. Je na vás, kterou si vyberete (sledujte vždycky poplatky za nájem, za každou platbu, ale i za výši plateb), každá z nich po vás ale bude chtít prokázat, že je váš e‑shop připraven na řádné spuštění. Což znamená, že na svém webu musíte mít všechny povinné náležitosti jako vaši identifikaci, kontakt, obchodní podmínky, reklamační řád a zásady zpracování osobních údajů nebo jiné požadavky, které provozovatel platební brány vyžaduje. Provozovatel platební brány bude pravděpodobně také potřebovat přístup do ostrého provozu vašeho e‑shopu, aby si stránku mohly zkontrolovat karetní asociace, a pak teprve bude možné platební bránu nasadit a zprovoznit. 

Pokud budete povolovat platby převodem, nezapomeňte propojit svoji banku s fakturačním systémem, aby se vám automaticky párovaly platby ve vašem systému. To nastavíte většinou ve svém internetovém bankovnictví pomocí speciálního e‑mailu a variabilního symbolu. Každý systém funguje trochu jinak, například na Shoptetu to funguje takto, u webu na míru si s tím poradí váš ajťák. 

Pokud budete mít k e‑shopu i kamennou výdejnu nebo budete jinak umožňovat platby v hotovosti, bude se vás týkat EET. Musíte pak zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, a pokud dojde k nějakému technickému výpadku, pak nejpozději do 48 hodin.

Jak je to s dobírkami? EET se vás netýká, pokud posíláte zboží na dobírku a dopravci vám peníze za dobírky posílají na bankovní účet. Naopak se vás týká, pokud byste převzali od dopravce peníze za dobírku v hotovosti nebo na poštovní poukázku.

Jak řešit faktury a co by v nich nemělo chybět?

Na každou objednávku musíte vystavit fakturu. Potřebujete je nejen pro zákazníky, ale také pro vlastní evidenci – to už jsme řešili v kapitole o vedení účetnictví. 

Každé hotové e‑shopové řešení má vlastní generátor faktur, pokud používáte nějakou šablonu nebo máte e‑shop na míru, neměl by být problém ho propojit s jakýmkoliv českým fakturačním systémem. Některé jsou v základu zdarma, jiné za pár stovek měsíčně. 

Faktura by vždycky měla doputovat k zákazníkovi. Pošlete mu ji na e‑mail, a pokud posíláte zboží, přidejte mu ji do balíčku. 

Co by na faktuře nemělo chybět? 

Vždy záleží, jak vedete účetnictví a zda jste plátce DPH.

1) Neplátci DPH, kteří nevedou účetnictví

Pokud vedete daňovou evidenci, nebo uplatňujete výdaje procenty z příjmů, budete to mít vcelku jednoduché. Na faktuře musíte podle zákona mít povinně jen svou identifikaci (jméno a příjmení nebo název firmy, IČ, sídlo a označení registru, kde jste vedení). 

Na fakturu bychom však určitě uváděli pro pořádek a případnou kontrolu finančního úřadu také:

• označení dokladu jako „faktura“ a přiřadit jí unikátní číslo,
• informaci o tom, že nejste plátci DPH,
• identifikace toho, komu fakturujete,
• popis zboží nebo služby, na které vystavujete fakturu,
• částku, kterou fakturujete (případně i rozpis množství zboží),
• datum vystavení faktury. 

2) Neplátci DPH, kteří účetnictví vedou

I zde jednoznačně nesmí chybět vaše identifikace, podle zákona o účetnictví ale nesmí na faktuře chybět údaje:

• popis zboží nebo služby, na které vystavujete fakturu,
• částka, kterou fakturujete (případně i rozpis množství zboží),
• datum vystavení faktury.

Ať zákon říká cokoliv, doporučujeme neplátcům uvádět na fakturu to samé, jako v případě prvním – budete mít lepší přehled a v případě přechodu na jiný režim nebo založení účetnictví nebudete mít práci navíc.

3) Plátci DPH

Platíte-li DPH, říká se vaší faktuře daňový doklad. Ten zase musí splňovat náležitosti, které udává zákon o dani z přidané hodnoty. Povinně tak na faktuře musíte mít:

• opět vaši identifikaci, ale včetně DIČ! (a pokud je plátcem DPH i zákazník, pak uvést i jeho DIČ),
• datum vystavení faktury,
• datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud se liší od data vystavení dokladu (většinou je to den dodání zboží nebo přijetí platby),
• množství a druh zboží nebo služby,
• základ daně,
• sazba daně, a to zvlášť pro každý druh zboží nebo služby, pokud spadají do rozdílných sazeb DPH,
• výše daně – vždycky v českých korunách.

Jak je to se zálohovými fakturami e‑shopu?

Pokud na svém e‑shopu nabízíte např. truhlářské práce na míru nebo jinou činnost, kde kvůli koupi materiálu na výrobu potřebujete část peněz dopředu, vystavujete tzv. proforma fakturu. Vypadá sice stejně jako skutečná faktura, ale není účetním dokladem a musí na ní být napsáno, že to není daňový doklad. Jakmile však obdržíte peníze na základě této zálohové faktury, musíte k této částce vystavit řádný daňový doklad, jako byste poskytli již konečné zboží nebo službu. Pokud zálohová faktura nebyla na 100 % částky, tak po poskytnutí služby nebo dodání zboží vystavíte na zbylou částku daňový doklad podle obvyklých pravidel.

Máme připravené faktury. Tak hurá do nákupního procesu:

Na co musí myslet vaše obchodní podmínky

Obchodní podmínky na vašem e‑shopu určují, podle jakých pravidel se řídí nákup zboží nebo služeb. Protože máte hlavně vůči spotřebiteli mnoho povinností, co mu musíte ještě před nákupem sdělit a o čem ho informovat, slouží k tomu tento dokument s některými podstatnými náležitostmi. Proto to vezmeme v bodech:

Co musí obsahovat obchodní podmínky:

Údaje o vás. Vaše identifikace, tedy jméno a příjmení u OSVČ nebo název společnosti, IČO (případně u plátců DPH DIČ), sídlo a zápis v živnostenském nebo obchodním rejstříku. Neměl by tu chybět ani kontakt na vás.

Označení zboží a služeb. Nemusí to být nějak konkrétně popsáno, stačí oblast, ve které podnikáte, a obecné sdělení, co nabízíte. 

Popis uzavření smlouvy. Podrobně rozepsat, jak funguje proces objednávky a kdy dojde k uzavření smlouvy.

Ceny včetně daní a poplatků. V obchodních podmínkách samozřejmě nemusí být rozepsané ceny každého produktu, ale aspoň popis, kde jsou uvedeny ceny, zda jsou včetně daně a jestli se k ceně připočítávají další poplatky. 

Platební a dodací podmínky. Tady uvedete, jak se na vašem e‑shopu dá platit a které způsoby dodání nabízíte. V případě možnosti plateb v hotovosti nezapomeňte zmínit také EET a povinnou větu o vystavení účtenky a zaevidování přijaté tržby správci daně.

Práva z vadného plnění. O čem jednoznačně musíte spotřebitele poučit, jsou reklamace a jak je může řešit. K samotným reklamacím se ještě dostaneme. 

Odstoupení od smlouvy. Jak určitě víte, každý spotřebitel, který nakoupí online, vám může zboží do 14 dnů vrátit, aniž by musel uvádět jakékoliv důvody. Vy mu pak musíte vrátit peníze i s poštovným. Odstoupit od smlouvy v těchto 14 dnech nejde jen u vybraného zboží jako třeba otevřená kosmetika, noviny, kazící se potraviny nebo služby, které už jste poskytli. To ale musíte do podmínek napsat, jinak spotřebitel právo uplatnit může i v těchto případech. Pokud byste navíc vůbec spotřebitele neinformovali o možnosti odstoupení od smlouvy, prodlužuje se doba, kdy mohou bezdůvodně odstoupit, o jeden rok, tedy na 1 rok + 14 dní. 

Formulář pro odstoupení od smlouvy. Kromě informování tady musí být ještě formulář, který spotřebitel může k odstoupení využít. Je jedno, zda ho vložíte přímo do podmínek jako přílohu, nebo do textu podmínek přidáte jen odkaz na dokument např. v pdf, ale spotřebitel by ho měl mít možnost lehko najít.

Informace o mimosoudním řešení sporů a stížnostech. Jako e‑shopaři máte povinnost spotřebitele informovat o tom, že pokud by mezi vámi nastal spor, který se nepovedlo smírně vyřešit, může zahájit online spor u České Obchodní Inspekce. ČOI velmi často pokutuje e‑shopy, které takové upozornění v podmínkách nemají. 

Jak pracujete s osobními údaji. To můžete mít v obchodních podmínkách také, ale doporučovali bychom k tomu spíše vytvořit samostatnou stránku nazvanou jako „Zásady zpracování osobních údajů,“ Privacy policy“ apod. 

Chcete-li si udělat jasno v tom, co vám v obchodních podmínkách nesmí chybět a jak to s nimi funguje, mrkněte na záznam webináře E-shop právně správně.

Strašák jménem reklamace

Reklamace děsí kdejakého e‑shopaře, pokud ale víte, jaké jsou vaše povinnosti a kde si naopak můžete dupnout vy, zjistíte, že to taková věda není a se zákazníky nebudete muset bojovat. Sami se brzy naučíte, kdy je lepší zákazníkovi rovnou vyhovět a kdy byste naopak byli zbytečně nehospodární, pokud byste mu skočili na jeho nesmyslné argumenty nebo šikanózní chování. 

Naprostý základ, který vám nikdo (a hlavně Česká obchodní inspekce) neodpustí, je informování spotřebitele v obchodních podmínkách nebo reklamačním řádu. Co všechno tam nesmí chybět, jsme přehledně vysvětlovali na webináři o reklamacích.

Jedna věc je informování, druhá potom dodržování zákonných pravidel a vašich vlastních reklamačních podmínek v praxi. Na vyřízení reklamace, tedy rozhodnutí, zda zboží třeba opravíte či vyměníte, máte jen 30 dní. Pokud to v této lhůtě nestihnete, může spotřebitel žádat odstoupení od smlouvy a budete mu muset vrátit peníze. 

Proč je dobré mít vše na webu v pořádku?

Vaše stránky jsou doslova výkladní skříní. Vidí je zákazníci, konkurence i úřady. Česká obchodní inspekce provádí jak namátkové kontroly, tak kontroly na udání. Proto je přinejmenším žádoucí, abyste na webu měli všechno v pořádku.

To se týká především:

• obchodních podmínek,
• reklamačního řádu,
• zásad zpracování osobních údajů,
• a vašich povinných identifikačních údajů.

GDPR na e‑shopu aneb jak je to osobními údaji

Od té doby, co máme na světě GDPR, se mnohem více lidí začalo zajímat o osobní údaje. Těmi jsou jména, příjmení, adresy, telefony, e‑maily, ale také např. IP adresy nebo texty recenzí. 

Jako e‑shopař budete zpracovávat osobní údaje prakticky pořád, ať už při práci s:

• daty návštěvníků webu – měříte si návštěvnost nebo používáte remarketing,
• daty zákazníků – potřebujete jim poslat zboží nebo použít jejich recenzi,
• daty obchodních partnerů nebo dodavatelů,
• daty všech, kteří se vám přihlásí do newsletteru,
• daty fanoušků na sociálních sítích,
• a zapomínat nesmíme ani na data zaměstnanců. 

Musíte mít proto na webu vyvěšené zásady zpracování osobních údajů nebo-li privacy policy. (Data zaměstnanců nebo obchodních partnerů už si vyřešíte ve svých smlouvách.)

Informování nebo souhlas?

V některých případech stačí ty, jejichž údaje zpracováváte, pouze informovat a sdělit jim např. to, jaká mají práva, kam se mohou obrátit, pokud něco potřebují a samozřejmě kdo, proč a z jakého titulu jejich údaje zpracovává. To se děje například u osobních údajů zákazníků, které potřebujete, abyste zboží mohli vůbec doručit.

Jinde naopak budete potřebovat souhlas. Třeba u zápisu do newsletteru, tvorby uživatelského účtu nebo u cílení reklamy. Jen pozor – vyřešit to tím, že všude dáte souhlas, a budete mít pokoj, úplně nejde. Souhlas smíte využívat pouze tam, kde nám to předpisy dovolují, jinak Úřad pro ochranu osobních údajů během kontroly moc nepotěšíte.

Pokud byste si v tom chtěli udělat pořádek, podívejte se na naši přehlednou infografiku, kde shrnujeme, jak můžete jako e‑shopaři používat jeden z nejcennějších údajů – e‑mail. 

Potřebujete dát dohromady zásady zpracování osobních údajů, abyste jim rozuměli i vy a vaši zákazníci, rádi je pro vás nachystáme. 

Na co pozor v marketingu

Pokud máte na webu všechno připravené, můžete se pustit do propagace. I marketing má ale svá zákonná pravidla a vy musíte myslet na spoustu věcí. 

Mezi ně patří autorská práva, regulace reklamy, nekalá soutěž nebo třeba ochrana spotřebitele.

Na cizí fotky a texty zapomeňte

Pokud totiž chcete na webu nebo jinde v reklamě (a to i třeba na Facebooku) používat cizí tvorbu (autorská díla) jako například obrázky, videa nebo texty, musíte mít souhlas jejich originálního autora, i když jste je našli volně na internetu. Lepší je vždycky nechat si zpracovat obsah na míru. Nezapomeňte přitom na smlouvu. Ať už využíváte služeb fotografa, grafika, social media specialisty nebo třeba agentury na SEO, měli byste s nimi mít uzavřenou smlouvu o dílo nebo smlouvu o spolupráci. 

Nemá zrovna váš produkt specifickou regulaci?

Myslete také na zákonnou regulaci reklamy. Některé zboží a služby totiž mají přísnější úpravu než ostatní. Týká se to třeba alkoholu, tabákových výrobků, ale i potravin, doplňků stravy nebo kosmetiky. Tato zvláštní pravidla pro propagaci najdete v zákoně o regulaci reklamy. A pokud se vám nechtějí číst paragrafy, objednejte si nás na školení na míru, kde vám vše vysvětlíme srozumitelně a na příkladech vašeho e‑shopu.

Utahovat si z většího hráče? Radši ne!

Na co byste si měli dát určitě pozor, je také konkurence. Pokud teprve začínáte, určitě není dobrý nápad opřít se do většího hráče na trhu a snažit se ho buď napodobovat a tím se snažit přiživit na jeho pověsti, případně ho dokonce rádoby vtipně shazovat. Mohli byste se tím dopustit tzv. nekalosoutěžního jednání a konkurent by po vás mohl vymáhat ne zrovna malé částky. 

Opatrně na spotřebitele

V neposlední řadě tu máme také ochranu spotřebitele. Spotřebitel se totiž bere jako slabší strana oproti vám – profesionálnímu podnikateli, který je zkušený a zná pravidla online nakupování lépe. Proto máte vůči spotřebiteli několik povinností nebo zákazů. Nesmíte ho například klamat, zkreslovat informace nebo je úplně zamlčovat. Nesmíte psát důležité podmínky malým písmem nebo vůči němu používat jiné agresivní praktiky. 

Co byste rozhodně měli mít vyřešené

Vezměme to formou přehledného desatera pro e‑shopaře:

1. Na všechno mějte smlouvy. S dodavateli, zaměstnanci, partnery, webaři.
2. Přečtěte si relevantní pasáže občanského zákoníku, zákona o ochraně spotřebitele, o regulaci reklamy a GDPR. Nebo dorazte na některá z našich školení pro e‑shopaře, kde vám vše srozumitelně přechroustáme. 
3. Dejte si záležet na tom, co máte na webu, ČOI všechno vidí.
4. Řešte reklamace nebo odstupování od smlouvy podle zákona a podle vašich podmínek. 
5. Pracujte správně s osobními údaji. A pokud si nejste jisti, nechte si udělat GDPR audit webu.
6. Pokud na to nestačíte sami, najměte si účetní. Bude kontrolovat, zda máte v pořádku účetnictví, faktury a daně. 
7. Dodržujte zákonná pravidla regulace reklamy a ochrany spotřebitele.
8. Nenavážejte se do konkurence, nesnažte se na nikom přiživit a neužívejte neoprávněně cizí autorská díla.
9. Když naopak někdo bude zasahovat do vašich práv, braňte se. Pošlete dotyčnému předžalobní výzvu nebo kontaktujte právníka.
10. Mějte od začátku všechno v pořádku. Jak daně, tak dokumenty a smlouvy. Možná za ně teď dáte pár tisíc, ale do budoucna vám ušetří statisíce. Věřte, že víme, o čem mluvíme.

Další šikovné odkazy:

E-book Právo pro e‑shopy

Test Jaké dokumenty nesmí chybět e‑shopům

E-book Jak na spolupráci s influencery 

Užitečné právní služby pro e‑shopaře

Aktualizováno k 3. 9. 2020.

Chcete mít od začátku všechno v pořádku a stavět e‑shop na pevných základech? Nechte si od nás kompletně založit celý e‑shop. V týmu máme zkušené právníky, markeťáky i e‑shopaře, kteří ví, na co myslet. Provedeme vás celým procesem, vypracujeme všechny potřebné dokumenty a vysvětlíme vám, jak na to. 

Potřebujete jen poradit? Pojďme probrat, co vás pálí, konzultaci s námi si můžete jednoduše rezervovat online v nejbližším termínu, který se vám hodí.