A právě kvůli tomu se dostal do křížku s výrobcem doplňku stravy, který prostřednictvím svých prodejců sliboval úžasné hubnoucí účinky a k tomu i určité zdravotní benefity. Zapomněl ale dostatečně informovat o jeho složení, které, jak se ukázalo, nebylo v souladu s naší legislativou. Výrobek totiž obsahoval u nás zakázanou látku. Právě na to náš klient na svých webovkách a sociálních sítích upozornil, stejně jako na zdravotní rizika, které některé šarže daného produktu mohla způsobit.
Co se dělo dál?
Nejprve přišla předžalobní výzva. Protistrana požadovala stažení veškerých článků či zmínek na sociálních sítích, omluvu za poškození své pověsti, a dokonce i zaplacení tzv. přiměřeného zadostiučinění v řádu nižších statisíců. Klient byl ale přesvědčen, že ničí pověst nepoškodil, a tak mu později přišla i žaloba.
Dobrá pověst
V první řadě je třeba mít na paměti, že každá právnická osoba má dobrou pověst, dokud není prokázán opak. To znamená, že je třeba si jakoukoliv kritiku pořádně rozmyslet. V tomto případě šlo našemu klientovi o varování veřejnosti před zdravotními riziky, které vyhodnotil jako nezbytné.
Fakta versus hodnocení
V rámci řízení o ochraně dobré pověsti soudy vždy podrobně rozebírají nejen formu, tedy i použité výrazy a míru jejich expresivnosti, ale pochopitelně i obsah a smysl jejího sdělení. Přitom rozlišují mezi dvěma přístupy – kritikou založenou na faktech a kritikou názorovou.
Pokud kritický text předkládá fakta (např. společnost XY snižuje stavy), soud vždy přezkoumává, zda je lze také dokázat. Je tak nezbytné mít k ruce důkazy, ze kterých autor textu vycházel, jinak je zaděláno opravdu na malér.
Naproti tomu subjektivní názor (např. služby společnosti jsou nekvalitní) lze jen těžko dokazovat, tím spíš se s ním ale dá dostat na tenký led. Jak jsem si řekli výše, každá společnost má dobrou pověst a nejde do ní svévolně zasahovat, ani když jde „jen o názor“.
Klient měl ale v ruce celou řadu důkazů, neboť články a příspěvky byly opřené o dohledatelné a věrohodné informace a navíc bohatě ozdrojované. Byl tak schopen doložit celou řadu důkazů od odborné literatury, přes vyjádření úřadů a v neposlední řadě se opřel i o zákonné povinnosti, které každý výrobce či distributor doplňků stravy musí dodržovat.
Soud tak dospěl k závěru, že náš klient zůstal v mantinelech věcné kritiky, neboť texty vycházely z pravdivých podkladů, ze kterých logicky dovodil odpovídající, byť i hodnotící, závěry.
Meze kritiky a pravidla slušnosti
I když ale kritika co do pravdivosti zdrojů obstojí, je třeba dávat pozor i na jazyk. Čím se totiž lze dostat velmi jednoduše za hranu, jsou příliš expresivní výrazy a obraty, které jdou nad rámec věcné kritiky a druhou stranu cíleně zesměšňují a uráží. Věcná a oprávněná kritika také nesmí fakta zkreslovat.
Oprávněná kritika tak musí zkrátka vybalancovat jak svou formu, tak obsah a svůj účel, kterým nikdy nesmí být zneuctění či pohanění jiného.
Jelikož ale účelem článků bylo varování veřejnosti a ani v takovém případě jazyk článků nevybočil z mezí slušnosti, k zásahu do pověsti dle soudu nedošlo.
Přestřelky mezi konkurencí
Dalším argumentem protistrany byla nekalá soutěž. Soud ale dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro jednání v nekalé soutěži. Především pak zdůraznil, že klientovo jednání nelze ani hodnotit jako v rozporu s dobrými mravy, neboť byly splněny meze věcné kritiky a klientovy informace směřovaly k varování spotřebitelů k větší obezřetnosti a upozornění na zdravotní rizika. Jinými slovy, šlo o kritiku oprávněnou a v mezích.
V případě kritiky konkurence je ale třeba se mít opravdu na pozoru, snadno se dá sklouznout do jejího zlehčování a tudíž i nekalé soutěže. Nekalá soutěž je totiž soudy vykládána velmi široce a dostat se do ní dá jednáním, které odporuje dobrým mravům a může druhou stranu poškodit. Zdaleka přitom nemusí jít jen o přímý konkurenční vztah. Často se takového jednání dopouští společnosti během marketingových kampaní. Třeba jako se nedávno diskutovalo, jestli se nekalé soutěže dopustilo Tesco, které ve své reklamě srovnávalo ceny s Rohlík.cz.
Co si z toho odnést?
Ověřujte fakta
Než se pustíte do něčí kritiky, ověřte si fakta. Naprosto chápeme vaši vášeň, ale než pustíte nějaký příspěvek ven, zkuste se na něj vyspat. Nebo se projít. Nebo aspoň třikrát nadechnout. A potom si znovu ověřit fakta.
Reagujte věcně
Totéž platí i pro reakci na kritiku. Jakkoliv to může být těžké, snažte se maximálně držet ve věcné rovině.
Zůstaňte „nad věcí“
Dejte si pozor, aby kritika nesklouzla do příliš osobní roviny. Pozor si dejte i při výběru výrazů.
Konkurenci raději nehodnoťte
Do hodnocení konkurence se nepouštějte. Když to ale nevydržíte, našlapujte opravdu velice opatrně. Pamatujte, že tady je led setsakra tenký a pod ním číhá nekalá soutěž.
Nezapomínejte na místní legislativu
Pokud dodáváte produkty ze zahraničí, velmi pečlivě si zkontrolujte, jestli odpovídají právu EU a ČR. Nespoléhejte se na to, že když je nějaký produkt legální v jedné zemi, bude tomu tak i u nás. Odpovědnost za bezpečnost a soulad s legislativou jde za vámi.
Buďte fér
Neslibujte zázraky. Není to fér vůči spotřebiteli, ani vůči konkurenci, která hraje fair play. Navíc se tím můžete dostat do nekalých obchodních praktik. A pokud naopak někdo křivdí vám, můžete se bránit. My vám s tím moc rádi pomůžeme.
Sdílet
Tweet
LinkedIn
